Milníky: co každý ukázal
- 1950Alan Turing se ptá, zda stroje mohou myslet, a navrhuje imitační hru: pozná člověk v písemné konverzaci, že mluví se strojem? (původní práce)
- 1956Letní projekt v Dartmouthu ustavuje AI jako obor. Návrh sliboval za jedno léto „významný pokrok“ ve vybraných otázkách — dnes víme, že šlo o práci na desetiletí.
- 1965I. J. Good popisuje možnost inteligenční exploze: stroje by mohly urychlovat vývoj dalších inteligentních strojů.
- 1997IBM Deep Blue poráží Garriho Kasparova v šestipartiovém zápase — průlom ve specializované úloze. (IBM)
- 2012Neuronová síť AlexNet drtivě vyhrává soutěž v rozpoznávání obrázků a startuje vlnu hlubokého učení. (studie)
- 2013Český informatik Tomáš Mikolov s kolegy v Googlu představuje word2vec — metodu, která se z velkého množství textu naučí vyjádřit slova čísly tak, že se s jejich významy dá počítat: KRÁL − MUŽ + ŽENA vyjde KRÁLOVNA. Podle CIIRC ČVUT tato práce položila základy dnešních jazykových modelů; v roce 2023 za ni autoři dostali ocenění NeurIPS Test of Time. (studie, CIIRC ČVUT)
- 2016AlphaGo poráží Lee Sedola 4:1. Go má víc možných pozic, než je atomů ve viditelném vesmíru. (DeepMind)
- 2017Vychází práce o transformeru — architektuře, na které stojí dnešní jazykové modely (viz Jak funguje AI).
- 2020–2021AI proniká do vědy: model AlphaFold 2 od DeepMind předpovídá prostorový tvar bílkovin s přesností blízkou laboratorním měřením (soutěž CASP14). (Nature, co přesně umí)
- 202230. listopadu vychází ChatGPT a generativní AI se dostává k široké veřejnosti. (oznámení)
- 2024Nobelovu cenu za chemii získávají David Baker za počítačový návrh proteinů a Demis Hassabis s Johnem Jumperem za předpovídání jejich struktury. (Nobelova cena) Nobelovu cenu za fyziku dostávají John Hopfield a Geoffrey Hinton za základy strojového učení s neuronovými sítěmi.
Tah 37
Ve druhé partii proti Lee Sedolovi zahrál AlphaGo tah, který komentátoři nejdřív považovali za chybu. Podle odhadu samotného programu by ho člověk zahrál zhruba s pravděpodobností jedna ku deseti tisícům. Tah se ukázal jako výborný a partii rozhodl. Poprvé bylo na velké scéně vidět, že stroj nemusí jen napodobovat lidi — umí najít postup mimo běžnou lidskou intuici.
Tahle historie není přímka, na jejímž konci nevyhnutelně čeká superinteligence. Ukazuje, že různé metody dokážou překonat člověka v důležitých oblastech — ale pro přenos do jiného prostředí je vždy potřeba další důkaz.
Proč by stroj mohl překonat člověka?
Lidský mozek je úžasný: na zhruba 20 wattech, příkonu slabé žárovky, zvládá věci, které žádný počítač neumí. Není ale známým fyzikálním maximem inteligence. Z toho ovšem ještě neplyne, že víme, jak výrazně schopnější systém postavit. U digitálních systémů lze pojmenovat několik možných výhod:
Praktická otázka proto nezní „kolikrát rychlejší je čip než mozek“, ale „jakou práci soustava spolehlivě dokončí a za jakou cenu“. Neexistuje žádný známý zákon, který by říkal, že lidská inteligence je strop — spíš jsme první druh, který byl dost chytrý na to, aby postavil civilizaci, ne ten nejchytřejší možný.